Spol. MAC PARA investovala mnoho času a intenzivní vývojové práce do své nové EN C dvoulajny, ale nasadila laťku vysoko. Tradiční český výrobce komentuje výsledek jasnými slovy: „Nejvyváženější “dvoulajna” s nejlepší ovladatelností, jakou jsme kdy vyrobili.“
Pilot a autor textu: Franz Sailer
Fotky: Norbert Aprissnig
Verve doplňuje ve sportovní třídě známou sérii Elan. U nového konceptu první Mac Para dvoulajny v EN C kategorii neponechal designér Peter Reček nic náhodě. Šéf společnosti Mac Para a jeho tým investovali obrovské množství vývoje a času do správné koncepce a doladění nového dvouřadého EN-C kluzáku. To je také důvod, proč se Verve objevil jako jeden z posledních v nově definované sportovní třídě. Zalétávalo se mnoho prototypů... testovaly se nové tvary a profily... některé koncepty byly vyřazeny... a nakonec Verve dostal zcela nový a poutavý design s winglety na vrchlíku!
Mac Para komentuje cílovou skupinu následovně: „Verve je díky svému výkonu vhodný pro často létající piloty s XC ambicemi, kteří mají vysokou úroveň dovedností v ovládání kluzáku, tedy pro piloty, kteří vyžadují vysoký výkon, dynamiku, přesnost, obratnost a zároveň vyžadují vysokou úroveň bezpečnosti. Díky jeho charakteru a snadného letového chování je Verve ideální volbu pro piloty, kteří se chtějí posunout z high-end B kategorie a nechtějí si nechat ujít výhody „technologie dvouřadých kluzáků“. Verve je odlehčený, vysoce výkonný kluzák a je také vhodný pro hike & fly.“ Piloti Thermik časopisu jsme měli možnost tuto elegantní dvoulajnu o štíhlosti 6,6 vydatně otestovat v ostré horské termice vysokých hor Maroka.
Vzorem pro kluzák byl Elan 3 a vysoce výkonný Magus. Vrchlík o štíhlosti 6,6 má 67 komor a využívá technologii plně vyztužených profilů pomocí tenkými Nitinolových strun. Mac Para spatřuje velkou výhodu nitinolových výztuh v tom, že se nedeformují, pokud jsou nedbale zabaleny ( což obvykle vede k problémům kluzáků při startech).
Navíc tenké struny - Mac Para používá struny 0,8 a 0,6 mm - jsou ještě lehčí, než tlusté plastové struny a také zmenšují objem zabaleného kluzáku. Nitinolové struny v MAC PARA vrchlících jsou vybaveny napevno spojenými koncovkami pro lepší ochranu proti propíchnutí tkaniny, což také naznačuje pozornost věnovanou detailům. Profil u Verve byly zcela nově navrženy. Ve skutečnosti je na vrchlíku použito několik různých profilů, jejichž tloušťka profilu, prohnutí středních křivek, atd. se výrazně liší. Nové profilování na vnějším křídle zvyšuje agilitu klonění při letu ve speedu, proto Verve dostal winglety, podobně jako Photon od Ozone. Winglety zvyšují stabilitu letu a tlumí boční rozkývání. Tvar komor zajišťuje aerodynamickou optimalizaci a zároveň nabízí možnost barevného provedení vrchlíku, vysvětluje výrobce. Negativní 3D tvarování na náběžné hraně, mini žebra a nový tvar stabilizátorů pomáhají snižovat odpor vzduchu a tím zvyšovat výkon.
„Kluzák zaujme svou vysokou stabilitou v celém rozsahu rychlostí a jeho klouzavost je srovnatelná s vysoce výkonným Magusem,“ dle tvrzení Mac Para. Při návrhu byl navíc kladen velký důraz na letový komfort: „Počet komor, vnitřní diagonální systém a geometrie šňůr — vše bylo optimalizováno pro správnou tuhost vrchlíku tak, aby bylo dosaženo maximálního komfortu letu v aktivním vzduchu, “ dodává designér Petr Reček.
Verve je vyroben z osvědčených materiálů známé svou kvalitou a odolností: Robustní tkanina Skytex 32 Universal s hmotností 32 g/m2 je použita na náběžnou hranu horních i spodních komor a lehčí Skytex 27 Classic II 27 g/m2 je použit většině plochy horních a spodních plášťů. Pro všechna žebra a diagonální žebra používá Mac Para na Verve Skytex 27 HF, 32 HF „Hard finish“. „Tato kombinace dává vrchlíku výhodu, že je lehký a odolný,“ říká výrobce. Ve skutečnosti kluzák v testovací velikosti 25 váží pouze 4,20 kg (váženo). Velikost 23 váží pouhých 3,85 kg a nejmenší velikost 21 váží pouze 3,65 kg!
Verve je vybaven celkem 106 závěsnými poutky a jako klasická dvoulajna má vždy po třech A a třech B hlavních šňůrách do popruhu. Zvláštnost: Šňůra stabilizátoru je navázána na vnější A hlavní šňůru (nevede přímo do popruhu) a spolu s vnější A galerií tvoří “baby” A hlavní šňůru. Vyvázání používá klasické aramid/kevlar šňůry bez opletu série 8000/U od Edelridu s širokou škálou průměrů. Elegantní 12mm popruhy z aramidového polyesteru má boční A-šňůru/popruh. Nerezové karabinky šňůr jsou zajištěny gumovými kroužky. Hlavní řidičky jsou vybaveny obrtlíkem a jsou k rukojeti vedeny přes kladku na B popruhu. Ronstan kladky speed systému, elegantní karbonové B-rukojeti a magnety se samo-zacvakávací funkcí na řídící rukojeti doplňují vysoce kvalitní volné konce. Verve byl certifikován v pěti velikostech EN/LTF C. K dispozici jsou tři sériová barevná provedení i speciální design je na objednávku.
„Na jih, za sluncem“ je moje první myšlenka, když jsem poprvé vybalil Verve v zimním, větrném, „mizerném“ počasí. Cesta vedena dva týdny do Maroka. Doufejme, že je v dohlednu pohodové svahování u moře a také několik delších XC letů v Anti-Atlasu. O týden později už ležím v lehátku na teplém slunci na betonové „luxusní startovačce“ Nid d’Aigle. „Orlí hnízdo“ je považováno za „Bassano Maroka“. Všichni, kdo letí do Maroka, se tam jednou stejně potkají. Vítr se již změnil a lehce fouká na svahu. Rychle roztřídím šňůry mého testovacího kluzáku! No, těch pár hlavních šňůr se docela motá, ale s pár šikovnými pohyby je lze oddělit a roztřídit během okamžiku.
Za bezvětří se Verve nejsnáze startuje, pokud je vrchlík rozložen do oblouku. Rozložení vrchlíku s výrazným tvarem V, agresivní tahání, nebo tlačení do A popruhů dopředu způsobí, že se konce křídel zvedají dříve, což zvyšuje tendenci vrchlíku vytvořit lehkou primární podkovu. Zbytečně to zdržuje fázi zvedání vrchlíku. Lepší je plynulý tah z napnutých A šňůr včetně krajních A-popruhů). “Piloti přestupující z B kategorie, nebo vy, kteří jste zvyklí na lehké vrchlíky: Vrchlík o větší štíhlosti s výrazným žraločím nosem se naplňuje a zvedá ze země zřetelně o něco déle, než lehký kluzák s velkými vstupními otvory a malým počtem komor. Pokračuješ-li v tahu, vrchlík drží stopu a zvedne se spolehlivě nahoru a tam téměř nepředstřelí. Suma sumárum: Pokud je rozložení pečlivé a technika startování správná, je Verve bezproblémově startujícím kluzákem i za bezvětří.
Jediné, co musíš udělat, je uchopit vnitřní A-popruhy, abys kluzák zvedl od země. Při bezvětří, nebo velmi mírném vánku preferuje kluzák o něco výraznější počáteční impuls ve fázi plnění a zvedání. Pak vrchlík stoupá pěkně rovnoměrně po stabilní dráze až k vrcholu. Jakmile je křídlo nahoře, tak “nestresuje” a pilot má dostatek času na případné korekce, protože Verve téměř nemá tendenci předstřelovat. Stejně tak, při bočním větru, nevyžaduje vrchlík při startu žádné triky, ale zvedá se k vrcholu bez jakékoli tendence k vybočení. Občas se může při měnícím se a nárazovém větru několik komor na konci vrchlíku srolovat, ale větší deformace zůstávají díky vysokému vnitřnímu tlaku vrchlíku naprostou výjimkou.
Vítr o rychlosti nad 15 km/h má tendenci přefouknout lehkou odtokovou hranu vrchlíku přes náběžnou hranu. Tomu se lze vyhnout přidržením před-naplněného vrchlíku u země aktivním tahem za B-popruhy, nebo řidičky. Tímto způsobem je Verve perfektně fixován k zemi, zůstává krásně “sedět” na odtokovce a v silném větru se nepříjemně nevzpíná, ani divoce neplácá koncema vrchlíku. Dobře, někdy může ucho proklouznout skrz šňůru stabilizátoru (pokud nedbale rozloženo!) a trvá několik pokusů “pumpnutí”, než se vrchlík otevře. Při samotném procesu zatažení, zvedání a stabilizace se Verve chová příkladně a v silném větru odpouští mnoho chyb: vrchlík je málo náchylný k předstřelu, i když vystresovaný pilot zapomene udělat pár rychlých kroků směrem k vrchlíku . Směrová stabilita je vysoká a jen zřídka vytlačí termický náraz Verve mimo stopu. Velkým plusem v silném větru je, že křídlo téměř nepředstřeluje! Vestavěná “pitching” brzda zabraňuje výraznému dopřednému předskočení vrchlíku, takže pilot musí jen zřídkakdy pořádně vrchlík přibrzdit.
První dva dny testování v Maroku se vyznačují mírnou mořskou brízou a slabou termikou. Po startu musím bojovat o každý metr ve slabém stoupání proti větru, abych se udržel. Podmínky, ve kterých jsou schopnosti pilota méně důležité, než stoupavost kluzáku a jeho “floating” vlastnosti (vyplavávání / noření / delfínování). Skvělé, jako jediný pilot vydržím déle a Verve mě hodinu, nebo dvě nese nad krásnou přímořskou krajinou Maroka. Verve se perfektně zvedá ve slabých stoupavých proudech, pokud je správně zatížen!
MAC PARA testovací pilot, Christian Amon, mě doma poučil o vzletové hmotnosti: “Verve nechce být zatížen úpně nahoře”. Výrobcem doporučená výchozí hmotnost pro velikost 25 je 95 až 102 kg! Držím se doporučení a dnes mám zatížení 98 kg. S touto vzletovou hmotností lze tuto dvoulajnu v každé otočce na svahu a ve slabých termických bublinách pilotovat přesně, ale přitom pěkně naplocho s nejnižším opadáním. Pro úzké zatáčky jsou dráhy řízení v normálním potřebném rozsahu krátké. Řízení zabírá přímo a přesně. Verve můžeš také velmi efektivně ovládat pomocí naklánění v sedačce. To limituje nutnost větších zásahů do řízení, které by snižovaly výkon. Velké plus, pokud musíš bojovat proti vyhnití při dlouhých XC letech ve slabé ranní, nebo slabé večerní termice. Ovládací síly jsou v normálním pracovním rozsahu střední až průměrné. Pouze při plném zatížení, nebo když musíš „silně zabarat“, např. při ostrých zatáčkách, rychlých změnách směru letu, se síly stávají výraznějšími. Ohledně zpětné vazby vrchlíku: Vrchlík má vysoký vnitřní tlak a je vnímán jako „dobře dopnutý“ v pohybujícím se vzduchu. Dvoulajna má tendenci indikovat pohyby vzduchu přes konce vrchlíku, nebo volné konce. Řídící šňůry však neposkytují téměř žádnou zpětnou vazbu. V slabé termice se od pilota vyžaduje, aby „vnímal“ vrchlík tělem a naslouchal tónům varia, protože dopnutý vrchlík “neposílá směrem dolů” příliš mnoho informací. V bublající termice však pevné křídlo ukazuje své plné přednosti...
V následujících dnech mne očekávaly perfektní letové a termické podmínky v pohoří Anti-Atlas. Dokázal jsem vytočit až téměř 3000 m v ostré termice a absolvovat XC lety mezi 40 a 60 km během čtyř až pěti hodin a Verve opravdu otestovat. Po startu u horské vesnice Tagdicht u Tafraoute mě Verva opět zachránila před předčasným vyhnitím. 30 minut bojuji ve slabé, inverzí brzděné termice ... zádržná vrstva mě neustále vyplivuje... znovu se masivně propadám... a bojuji o každý výškový metr. Přesto mě dvoulajna nestresuje: v rozmezí vzletové hmotnosti 96-102 kg táhne křídlo do stoupání příjemně neutrálně (aniž by se otravně stabilizovalo, nebo antimotivačně přesdtřelovalo). Konečně jsem schopen prorazit tvrdošíjnou inverzi v 1600 m, hodnoty stoupání doslova „explodují“ a mohu Verve ve zvýšeném úhlu náklonu zavrtat do úzkého stoupáku. Točení v termice je s Vervou velká zábava! Dvoulajna nabízí v termickém módu mimořádně příjemný a vyvážený handling. Chování a pohyby v příčné i podélné ose jsou dokonale sladěny. Kluzák táhne po stanovené kruhové dráze a udržuje nastavený náklon se super stabilitou. Verve nezná otravné stabilizování, nebo zbytečné potápění. Verve by se dal popsat jako „agilní stroj na ploché zatáčení bez tendence se potápět“. Pevně dopnutý vrchllík si v poklidu točí své zatáčky a neustálé, nervy drásající korekce kursu pomocí řidiček nejsou zapotřebí.
Při létání v termice je Verve extrémně stabilní a i ve větrem rozbité a přesazené termice poskytuje velkorysé množství letového komfortu. V drsnějších a turbulentnějších podmínkách nezná Verve stresující předstřely, nechtěné náklony, tvrdé rázy do volných konců a nepříjemné házení v sedačce. Naopak! V turbulenci letí kluzák nadprůměrně, drží stabilní stopu a je odolný proti zaklopení. To znamená, že si mohu v klidu vychutnávat nádherné panorama Ammelntalu a okolní 2500 m vysoké horské kulisy, fotografovat a dokonce i plachtit bez držení řidiček.
Letový komfort, který je na tuto třídu nadprůměrný, osloví především ty, kteří chtějí přestoupit z B kategorie. Stejně tak vrchlík nezahlcuje pilota zbytečnými informacemi tím, že by se konec vrchlíku kroutil, nebo přetahoval. Proto Verve vyžaduje jen několik málo zásahů do řízení. Samozřejmě, v turbulentním vzduchu je třeba čas od času zabránit lehkému předskočení konce křídla krátkým přitažením řidiček. Přesto: V ostrých podmínkách kluzák velmi elegantně absorbuje pohyby vzduchu. Trochu se zavlní, nebo je občas odsunut do strany, ale nevyskládá se. Klasické klapnutí na konci vrchlíku (cvaknutí ouška) jsou velmi vzácné. I v obtížných podmínkách poskytuje Verve příjemnou agilitu s jemnými pohyby do řízení, jen stěží se nechá svádět k dynamickým reakcím. Na rozdíl od tohoto MAC PARA kluzáku mnoho dvoulajn v této kategorii vyžaduje výrazně aktivnější řízení od pilota a nebo více pilotních zkušeností v náročných podmínkách.
Rychlejší létání
25 km dlouhý hřeben nad Ammelntalem má svá úskalí. Odpoledne zde často fouká západní/severozápadní vítr od moře směrem k horám. Takže dnes a další dva dny se musím při zpátečním letu potýkat se silným protivětrem kolem 15 km/h. Kromě toho se na jihozápadních svazích valí silné termické bubliny, takže se cítím nesvůj z toho, že mám v blízkosti terénu tlačit akcelerátor o více než 70 %.
Zůstane Verve stabilní i na plný speed? No, zůstalo to tak a nedal mi žádný důvod k obavám za celkových 25 hodin testování! Nejvyšší rychlost byla 55-56 km/h při startovní hmotnosti 103 kg v cca 1700 m. Na C kluzák rozhodně dostatečná hodnota. Při plném zatížení by měla být dosažitelná maximální rychlost těsně pod 57 km/h. Korekce předstřelu pomocí rukojetí na B popruzích je třeba provádět pouze příležitostně. Termické turbulence mohou občas Verve vyklonit ze směru a způsobit jemné kývnutí vrchlíku. Díky wingletům, které stabilizují dráhu letu jsou však pohyby kývání v rámci mezí, takže ke korekci směru stačí občas použít B-popruhy. Síly potřebné pro řízení B jsou o něco vyšší, takže je dobré, aby korekce byly provedeny rozumné míře.
Ohledně klouzavosti na speedu: Pouhé subjektivní dojmy nesmí být ztotožňovány s objektivními a vypovídajícími srovnávacími lety za nákladných zkušebních podmínek (stejné zatížení křídel, postroje, velikosti křídel atd.). Přesto: Pokud jde o klouzavost a výkonnost při letu ve speedu, tak několik srovnávacích letů s kluzáky EN-D kategorie ukázalo, že je Verve jednoznačně pohybuje, jak ve své sportovní třídě, tak i ve srovnání s vyšší EN D kategorií, na horních příčkách.
Verve je rozhodně velmi zábavný, snadno zatáčí a vyzývá k hrátkám! Provedení pořádných wingoverů vyžaduje výraznější zásahy do řízení, aby vrchlík mohl plně předvést svůj potenciál. Křídlo o štíhlosti 6,6 se snadno zvládá, protože vnější konce křídla zůstávají po dlouhou dobu stabilní.
Extrémní letové chování
Během termického létání došlo jen několikrát k neškodné ztrátě tlaku na koncích vrchlíku. Při letu ve speedu zůstal vrchlík vždy stabilní. O kolapsech a reakcích na ně proto nelze činit žádná prohlášení. Reprezentativní asymetrické a symetrické kolapsy musí být simulovány v rámci SIV kursu s klapacími šňůrami. Na přední části spodní komor jsou našity potřebné poutka pro klapací šňůry.
Křídlo velmi pěkně točí ve spirále! Jedna 360-ka pro začátek...utáhnout silněji...po dvou otáčkách přejde vrchlík na náběžku. Kluzák velmi přesně reaguje na změny polohy řízení a přesun hmotnosti v sedačce. Verve nezávisle ukončí plnou spirálu v rozsahu -10 m/s rychlosti klesání. Při ukončení spirály při výrazně vyšších hodnotách klesání začne kluzák zpomalovat rychlost otáčení, ale ještě se vícekrát dotočí. Typické chování v této kategorii!
Vyklesání pomocí velkých uší: Stažením vnějších A šňůr lze u této dvoulajny provést velké uši. Síly jsou docela velké. Nejprve sešlápni 30-40% speedu, vysoko uchop krajní A šňůry a nyní je silně stáhni hluboko směrem dolů. Zůstanou-li ruce příliš vysoko, nebo se vrchlík začne stranově kývat, mohou konce vrchlíku plácat, případně se chtějí znovu dofouknout. Síly na udržení uší jsou velké, je třeba najít správnou výšku stažení, aby uši zůstaly stabilní. Rychlosti klesání v kombinaci se speed systémem jsou dobré, ale stabilní udržení celého manévru v aktivním vzduchu vyžaduje nacvičenou techniku. Uši se otevírají samostatně a rychle, snad jen několik malých vnějších komor se může zachytit v galerii.
Díky dvouřadé konstrukci nelze B-Stall provést!
Skvělé! Vysoké úsilí investované do vývoje a testování stálo za to. Verve je úžasně vyvážený kolem všech letových os a při konečném dolaďování nebylo nic ponecháno náhodě. Výsledkem je dvoulajna s vynikající ovladatelností a nadprůměrným letovým komfortem v EN-C kategorii. Piloti přecházející z Hi-End B kategorie jistě ocení, že se kluzák i v náročných podmínkách chová zvladatelně a díky klidnému projevu a vysoké stabilitě poskytuje vysokou míru sebevědomí. To nejlepší nakonec: Klouzavost je v celém rozsahu rychlostí na vrcholu EN C kategorie. Ambiciózní XC piloti budou mít často navrch a na dlouhých přeskocích budou mít úsměv na tváři. Další upřesnění ke stoupavosti: Pokud se Verve létá v rozsahu výrobcem doporučené vzletové hmotnosti, křídlo vzorně stoupá i ve slabé termice. Je potřeba znovu zdůraznit, neboť vznikají zcela zkreslené dojmy, když samozvaní (ale stejně tak renomovaní) zkušební piloti zatěžují kluzák na horní hranici, nebo s ním dokonce létají přetížení. Díky nízké hmotnosti křídla a bezproblémovému chování při startu za jakýchkoliv sil větru je Verve jednoznačně vhodný pro hike & fly, kdy na obtížnějších startovacích plochách dodává pilotu sebedůvěru. V celkovém zhodnocení stanovuje Verve v současnosti díky svému výkonu a letovému komfortu zcela jistě nejvyšší standard a nové měřítko v EN C kategorii, které budou muset konkurenti v budoucnu překonat.
Z EN C dvouřadých kluzáků, které jsem zatím testoval, se mi Verve líbi nejvíce. Dvoulajna, která splňuje všechna přání: skvělý celkový výkon, vysoký letový komfort, skvělá ovladatelnost a nadprůměrná stabilita v turbulencích.
Co víc chceš?